Urgentní apely - info

Urgentní apely vymyslela organizace Amnesty International, resp. to byl její začátek. V roce 1961 Peter Benenson zveřejnil v tisku několik případů porušování lidských práv; konkrétní příběhy lidí, kteří byli odsouzeni a uvězněni za svoje přesvědčení či názory, aniž by propagovali násilí. Peter Benenson vyzval čtenáře, kterým to není lhostejné, aby reagovali a napsali vládám, které jsou za tato bezpráví zodpovědné. Reakce byla velká a položila základy organizace Amnesty International. Dnešní AI má mnoho oblasti zájmů a forem práce, nicméně ono „posílání dopsů“ úředníkům a vládám, kteří jsou zodpovědní za porušení lidských práv, je stále aktuální, stále funguje a stále pomáhá. Odborně se to jmenuje urgentní apel či urgentní akce; a odsouzený se nazývá vězněm svědomí.

A nakolik takové dopisy pomáhají či zapříčiní propuštění vězně? Těžko říct, dle údajů AI v asi 50% případů vede k nějakému zlepšení, ať už zdravotních podmínek, zacházení ve věznici nebo propuštění. A síla samotných urgentních apelů? Je především v jejich množství, které se na příslušný úřad sejde, a v tom, že vláda ví, že se o problému ví. Je těžší pak něco ututlat. Občas sem na blog hodím nějaký ten urgentní apel (UA), který se bude týkat trestu smrti. Obvykle jsou v angličtině, občas budou přeloženy do češtiny. UA obsahuje hlavičku (info, o koho se jedná), popis (co se danému člověku stalo), základní body, které lze po úřadech požadovat a nakonec adresy úřadů a odpovědných, kterým lze napsat. Před psaním dopisů si ale nejdřív přečtěte návod a průvodce psaní dopisů. Když si nebudete jisti, tak se klidně zeptejte :).